Výzkumný projekt „Between the Celts and the northern people: interactions between the middle and late La Tène societies in Central Europe“ zkoumá kulturní a environmentální dynamiku mezi komunitami laténské a ne-laténské kultury – jako jsou skupiny spojené s kulturními okruhy jastorfskou a przeworskou – ve střední Evropě během střední a pozdní předřímské doby železné (přibližně 4.–1. století př. n. l.).

Projekt se zaměřuje na oblasti ležící severně od Karpat a Sudet, kde se tyto kulturně odlišné skupiny – lišící se hmotnou kulturou, hospodářskou organizací i mobilitou – pohybovaly ve stejném prostoru. Snažíme se zjistit, zda si konkurovaly o zdroje, navzájem obchodovaly, nebo soužily vedle sebe podle odlišných kulturních pravidel. Kombinací klasických archeologických metod s moderními vědeckými analýzami chceme rekonstruovat každodenní realitu a meziskupinové vztahy v době železné.

Projekt je realizován na Univerzitě Karlově v Praze a financován Grantovou agenturou České republiky (GAČR, č. projektu 25-15914I). Probíhá ve spolupráci s muzei a odbornými institucemi v České republice a Polsku, např. ve Wrocławi, Opoli, Środzie Śląské, Katovicích, Legnici, Pardubicích a Brně.

Výzkumné otázky

• Jak se keltské (laténské) a severní (jastorfské/przeworské) skupiny přizpůsobovaly společnému prostředí?
• Jaké archeologické důkazy dokládají kulturní výměnu, soužití nebo vytlačování?
• Lze identifikovat odlišné hospodářské či mobilitní strategie spojené s jednotlivými kulturními modely?
• Jak se lišila hmotná kultura, výroba potravin a využití přírodních zdrojů mezi těmito komunitami?

Metody a přístup

Projekt využívá integrovaný přístup, který propojuje tradiční archeologii s přírodními vědami. Mezi hlavní metody patří:

• Analýza organických zbytků (ORA) v keramice za účelem zjištění zbytků potravin, technického využití a způsobů používání nádob.
• Archeobotanické a archeozoologické studie zaměřené na rekonstrukci zemědělství, struktury chovů a stravovacích návyků.
• Mikroskopická a funkční analýza kamenných nástrojů, která umožňuje poznat každodenní činnosti obyvatel.
• Systematická dokumentace a katalogizace lokalit a nálezů, včetně rozsáhlého studia dosud nepublikovaných materiálů uložených v regionálních muzeích.

Projekt propojuje instituce napříč hranicemi a zpřístupňuje rozptýlené důkazy, čímž vytváří komplexnější obraz o společnosti doby železné v dané oblasti.

Proč je to důležité

Tento výzkum přináší nové poznatky do diskusí o pravěku Evropy:

• Osvětluje povahu kulturní interakce a soužití v hraničních zónách mezi keltským a severoevropským světem.
• Umožňuje sledovat, jak různé skupiny hospodařily, obývaly krajinu a pohybovaly se v rámci společného prostředí.
• Zkoumá vznik hybridních kulturních projevů a trvání odlišných životních stylů.
• Poskytuje nové podklady pro debaty o identitě, výměně a adaptaci v předřímské střední Evropě.

Zásadním přínosem je také zpřístupnění a odborné zpracování množství dosud nepublikovaných archeologických nálezů, které zaplňují mezery v poznání osídlení doby železné.

Harmonogram projektu

Projekt je koncipován jako tříletý výzkumný záměr, který spojuje terénní práci, studium muzejních sbírek, laboratorní analýzy a mezinárodní spolupráci. Každý rok má stanovené cíle a výstupy, které navazují na předchozí etapy.

Rok 1: Sběr dat, průzkum a dokumentace (měsíce 1–12)

• Vytvoření databáze laténských a nelaténských lokalit a nálezů ze sledované oblasti.
• Knihovní a archivní rešerše; návštěvy muzeí v Polsku a Česku (např. Wrocław, Opole, Środa Śląska, Katowice, Legnica, Pardubice, Brno) za účelem dokumentace a fotografování relevantních nálezů.
• Výběr vhodného materiálu k analýze na základě stavu dochování a výzkumného potenciálu.
• Uzavření dohod o spolupráci a sdílení dat s institucemi držícími klíčové sbírky.
• Příprava metodických standardů pro terénní i laboratorní fáze (keramika, nástroje, kosti, půdní vzorky).

Rok 2: Odběr vzorků a vědecké analýzy (měsíce 13–24)

• ORA analýzy keramiky (např. grafitová keramika, cedníky) za účelem identifikace obsahu a funkcí.
• Archeobotanické analýzy (makrozbytky: semena, uhlíky; mikrozbytky: pyl, fytolity) z půdy a mazanice.
• Archeozoologické analýzy kosterního materiálu (zejména z lokalit jako Bytomin) ke zjištění struktury stád a způsobů využívání zvířat.
• Funkční a mikroskopické analýzy kamenných nástrojů – např. žernovů a drtidel z různých kulturních kontextů.
• Zpracování a předběžná interpretace výsledků z jednotlivých typů analýz.
• Prezentace předběžných výsledků na vybraných konferencích v Česku, Polsku a v zahraničí.

Rok 3: Integrace, interpretace, prezentace výsledků (měsíce 25–36)

• Komplexní syntéza všech dílčích výzkumů – propojení dat archeologických, biologických a chemických.
• Porovnání kulturních modelů – identifikace rozdílů i společných prvků v hospodaření, mobilitě a osídlení mezi keltskými a severními skupinami.
• Příprava odborných publikací – články pro recenzované archeologické a interdisciplinární časopisy, syntetická závěrečná zpráva.
• Zprovoznění vícejazyčné webové stránky projektu s výsledky, databází nálezů a informacemi o týmu.
• Popularizační aktivity – přednášky, dny otevřených dveří, veřejná prezentace výsledků v partnerských institucích, komunikace přes sociální sítě.
• Organizace závěrečného tematického workshopu nebo sekce na mezinárodní archeologické konferenci zaměřené na kulturní kontakty ve střední Evropě doby železné.

Vedoucí projektu:
Dr. Joanna E. Markiewicz
Univerzita Karlova, Praha
Ústav klasické archeologie (Filozofická fakulta)
Akademický pracovník
https://cuni.academia.edu/JoannaMarkiewicz